Informace
pro pacienty

Kdy je vhodné vyhledat plicního lékaře, jaké příznaky nepodceňovat a co vám naše ambulance nabízí.

Kdy vyhledat plicního lékaře

Příznaky, které mohou být způsobeny plicní chorobou, jsou často společné i pro postižení jiných orgánových systémů (kardiovaskulárního, gastrointestinálního, muskuloskeletálního a jiných). Proto je vhodné, aby byly posuzovány vždy komplexně, nejlépe týmem specialistů.

Pokud některým z níže uvedených příznaků trpíte, měli byste trvat u svého praktického lékaře na jejich důkladném vyšetření. Mohou být prvním signálem závažného onemocnění. Včasnost správně stanovené diagnózy je často rozhodující pro úspěch léčby a zachování dobré kvality života. Každý praktický lékař by Vás při výskytu těchto symptomů měl ihned poslat na RTG (skiagram) hrudníku a provést základní krevní odběry.

Kašel

Kašel je reflexní obranný mechanismus, kterým se fyziologicky očišťují dýchací cesty. Je nejčastější obtíží, která přivádí nemocné k vyšetření u plicního lékaře. Může být příznakem zcela banálního onemocnění, stejně tak může být prvním signálem závažné nemoci.

Důležité: Pokud vás trápí kašel déle než 3 týdny a samoléčba nebo léčba u praktického lékaře byla bez efektu, měli byste být vždy vyšetřeni u pneumologa.

Kašel se dělí na akutní (méně než 3 týdny), subakutní (3 až 8 týdnů) a chronický (více než 8 týdnů). Podle produkce hlenu rozlišujeme kašel produktivní (s vykašláváním hlenů) a neproduktivní — suchý, dráždivý.

Nejčastější příčiny akutního kašle:

  • Infekce horních a dolních dýchacích cest
  • Zápal plic (pneumonie)
  • Plicní embolie
  • Srdeční selhání
  • Vdechnutí cizího tělesa

Chronický kašel nejčastěji způsobují:

  • Chronická bronchitida
  • Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
  • Astma bronchiale
  • Bronchogenní karcinom (rakovina plic)
  • Intersticiální plicní procesy
  • Gastroesofageální a extraesofageální refluxní choroba
  • Plicní tuberkulóza
  • Užívání některých léků

Při návštěvě lékaře je důležité co nejlépe popsat vznik a délku trvání kašle, charakter sekretu, jeho výskyt (den/noc, závislost na poloze těla, námaze, teplotě okolí, přítomnosti alergenu), kouření a kontakt s prašným prostředím. Vždy upozorněte na přítomnost krve v hlenech.

Dušnost

Dušnost je nepříjemný pocit nekomfortu při dýchání. Za normálních okolností si proces dýchání neuvědomujeme — fyziologicky ji pociťujeme jen při větší fyzické námaze. Vnímání intenzity dušnosti je velmi individuální a závisí na celkové fyzické i psychické kondici.

Nejčastější příčiny akutní dušnosti (vzniká během minut):

  • Zhoršení astma bronchiale
  • Plicní embolie
  • Pneumotorax
  • Vdechnutí cizího tělesa nebo toxických zplodin
  • Infarkt myokardu, srdeční selhání

Příčiny subakutní dušnosti (vzniká během hodin a dnů):

  • Zhoršení chronické obstrukční plicní nemoci
  • Zápal plic
  • Syndrom anginy pectoris

Chronická dušnost může způsobovat:

  • CHOPN, astma bronchiale
  • Intersticiální plicní procesy
  • Zhoubné nádorové onemocnění
  • Onemocnění pohrudnice
  • Srdeční selhání
  • Chudokrevnost, obezita

Při vyšetření bude lékaře zajímat dynamika vzniku dušnosti (náhlá nebo plíživá), její trvání, vyvolávající faktory (poloha těla, teplota okolí, námaha, alergen) a intenzita — klidová, při minimální námaze (oblékání, chůze) nebo při chůzi do schodů či kopce.

Bolest na hrudi

Bolest na hrudi je častý symptom, který může být způsoben postižením plic, pohrudnice i hrudní stěny. Mezi nejčastější plicní choroby, které se mohou projevovat bolestí na hrudi, patří:

  • Zápal plic (pneumonie)
  • Zánět pohrudnice (pleuritida)
  • Rakovina plic (bronchogenní karcinom)
  • Plicní embolie
  • Zlomeniny žeber

Je nutné podrobně lékaři popsat charakter bolesti, její umístění, trvání, úlevovou polohu, spouštěcí mechanismus a závislost na pohybu či námaze. Na základě detailních informací, fyzikálních a zobrazovacích vyšetření lze zjistit, zda je původ bolesti způsoben postižením dýchacího systému, nebo je třeba dalších vyšetření srdce, cév, trávicího traktu či muskulo-skeletálního systému.

Vykašlávání krve (hemoptýza)

Vykašlávání krve — i malého množství — je vždy důvodem k návštěvě lékaře. Může se jednat o příznak závažného onemocnění, včetně rakoviny plic, plicní embolie nebo tuberkulózy.

Důležité: Pokud vykašláváte krev nebo krvavé hleny, vyhledejte lékaře co nejdříve. Neodkládejte vyšetření, i když se jedná o malé množství, může se jednat o akutní život ohrožující stav.
Opakované záněty průdušek nebo plic

Pokud trpíte opakovanými záněty průdušek (bronchitidami) nebo zápaly plic (pneumoniemi), může to ukazovat na dosud nerozpoznané chronické onemocnění dýchacích cest — například astma, CHOPN, bronchiektázie nebo imunodeficit.

Časté respirační infekce (více než 2–3× ročně) by měly být vždy důvodem k podrobnému vyšetření u pneumologa, který posoudí stav plic a hledá příčinu opakovaných potíží.

Pískání nebo chrčení při dýchání

Pískavé nebo chrčivé zvuky při dýchání jsou příznakem zúžení dýchacích cest. Nejčastěji se vyskytují u astma bronchiale nebo chronické obstrukční plicní nemoci, ale mohou doprovázet i alergické reakce, infekce dýchacích cest, přítomnost cizího tělesa nebo srdeční selhání.

Pokud se pískání objevuje opakovaně zejména v noci, při námaze nebo po kontaktu s alergeny je vhodné vyšetření u pneumologa včetně funkčního vyšetření plic (spirometrie).

Noční pocení a nevysvětlitelný úbytek hmotnosti

Noční pocení, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti a celková únava mohou být obecné nespecifické příznaky, které doprovázejí závažná onemocnění. V pneumologii mohou signalizovat:

  • Rakovinu plic nebo jiné nádorové onemocnění
  • Plicní tuberkulózu
  • Intersticiální plicní procesy
  • Chronické infekce
Důležité: Pokud bez zjevné příčiny hubnete, nočně se potíte nebo pociťujete výraznou únavu, nenechávejte to bez povšimnutí — požádejte svého lékaře o vyšetření.

Máte některý z těchto příznaků?

Neváhejte se objednat k vyšetření — včasná diagnostika je klíčová.

Zavolat Napsat