Následující příznaky mohou signalizovat onemocnění dýchacích cest. Pokud některý z nich pozorujete, neváhejte se objednat k vyšetření.
Kašel je nejčastější příznak onemocnění dýchacích cest, ale může být i projevem nemocí kardiovaskulárního systému, zažívacího traktu nebo vedlejším účinkem některých léků (zejména ACE inhibitorů).
Akutní kašel (do 3 týdnů) je nejčastěji důsledkem běžných virových infekcí horních cest dýchacích. Většinou odezní spontánně bez nutnosti antibiotické léčby.
Chronický kašel (nad 8 týdnů) může mít příčinu v:
Při návštěvě lékaře je důležité co nejlépe popsat vznik a délku trvání kašle, charakter sekretu, jeho výskyt (den/noc, závislost na poloze těla, námaze, teplotě okolí, přítomnosti alergenu), kouření a kontakt s prašným prostředím. Vždy upozorněte na přítomnost krve v hlenech.
Dušnost je nepříjemný pocit nekomfortu při dýchání. Za normálních okolností si proces dýchání neuvědomujeme — fyziologicky ji pociťujeme jen při větší fyzické námaze. Vnímání intenzity dušnosti je velmi individuální a závisí na celkové fyzické i psychické kondici.
Nejčastější příčiny akutní dušnosti (vzniká během minut):
Příčiny subakutní dušnosti (vzniká během hodin a dnů):
Chronická dušnost může způsobovat:
Při vyšetření bude lékaře zajímat dynamika vzniku dušnosti (náhlá nebo plíživá), její trvání, vyvolávající faktory (poloha těla, teplota okolí, námaha, alergen) a intenzita — klidová, při minimální námaze (oblékání, chůze) nebo při chůzi do schodů či kopce.
Bolest na hrudi je častý symptom, který může být způsoben postižením plic, pohrudnice i hrudní stěny. Mezi nejčastější plicní choroby, které se mohou projevovat bolestí na hrudi, patří:
Je nutné podrobně lékaři popsat charakter bolesti, její umístění, trvání, úlevovou polohu, spouštěcí mechanismus a závislost na pohybu či námaze. Na základě detailních informací, fyzikálních a zobrazovacích vyšetření lze zjistit, zda je původ bolesti způsoben postižením dýchacího systému, nebo je třeba dalších vyšetření srdce, cév, trávicího traktu či muskulo-skeletálního systému.
Vykašlávání krve — i malého množství — je vždy důvodem k návštěvě lékaře. Může se jednat o příznak závažného onemocnění, včetně rakoviny plic, plicní embolie nebo tuberkulózy.
Pokud trpíte opakovanými záněty průdušek (bronchitidami) nebo zápaly plic (pneumoniemi), může to ukazovat na dosud nerozpoznané chronické onemocnění dýchacích cest — například astma, CHOPN, bronchiektázie nebo imunodeficit.
Časté respirační infekce (více než 2–3× ročně) by měly být vždy důvodem k podrobnému vyšetření u pneumologa, který posoudí stav plic a hledá příčinu opakovaných potíží.
Pískavé nebo chrčivé zvuky při dýchání jsou příznakem zúžení dýchacích cest. Nejčastěji se vyskytují u astma bronchiale nebo chronické obstrukční plicní nemoci, ale mohou doprovázet i alergické reakce, infekce dýchacích cest, přítomnost cizího tělesa nebo srdeční selhání.
Pokud se pískání objevuje opakovaně zejména v noci, při námaze nebo po kontaktu s alergeny je vhodné vyšetření u pneumologa včetně funkčního vyšetření plic (spirometrie).
Noční pocení, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti a celková únava mohou být obecné nespecifické příznaky, které doprovázejí závažná onemocnění. V pneumologii mohou signalizovat:
Dlouhodobé kouření je nejvýznamnější rizikový faktor plicních onemocnění — CHOPN, rakoviny plic, ale i kardiovaskulárních chorob. I po přestání kouření přetrvává zvýšené riziko po řadu let.
Pokud jste kuřák nebo bývalý kuřák s historií kouření 20 a více let, je vhodné preventivní vyšetření plic — Program časného záchytu karcinomu plic. Může odhalit počínající změny dříve, než se projeví příznaky.
Neváhejte se objednat k vyšetření — včasná diagnostika je klíčová.