Správná inhalační technika je základním předpokladem účinné léčby astmatu, CHOPN a dalších plicních onemocnění.
Inhalační podání léků je základem léčby astmatu, CHOPN a dalších chronických plicních onemocnění. Lék se dostává přímo do dýchacích cest, kde má vysoký léčebný účinek při minimálních nežádoucích účincích — v porovnání s tabletkami je potřebná dávka léku mnohonásobně nižší.
Pokud však inhalujete špatně, lék se do plic nedostane a léčba je neúčinná. Studie ukazují, že závažných chyb při inhalaci se dopouští téměř 40 % dospělých pacientů. Lék pak zůstává v ústech a hltanu, místo aby se dostal tam, kde je potřeba — do průdušek a plicních sklípků.
V léčbě astmatu a CHOPN rozlišujeme dva základní typy inhalačních léků:
Tyto léky potlačují chronický zánět v dýchacích cestách a udržují onemocnění pod kontrolou. Užívají se každý den, pravidelně, i když se cítíte dobře. Jsou to zejména inhalační kortikosteroidy (protizánětlivé léky) a dlouhodobě působící bronchodilatancia (léky rozšiřující průdušky).
Tyto léky se používají pouze při akutních potížích — dušnosti, pískání, záchvatu kašle. Rychle rozšíří průdušky a přinášejí úlevu během několika minut.
V současné době existuje velké množství inhalačních systémů. Základní rozdělení je do tří skupin:
Tlakové aerosolové dávkovače uvolňují lék ve formě jemného aerosolu pomocí hnacího plynu. Lék se uvolní stisknutím nádobky. Vyžadují správnou koordinaci stisku a nádechu — to je jejich hlavní nevýhoda a nejčastější zdroj chyb. Mohou se používat s inhalačním nástavcem (aerochamberem), který koordinaci usnadňuje.
Práškové inhalátory se aktivují nádechem pacienta — lék se uvolní při dostatečném vdechu. Nevyžadují koordinaci stisku a nádechu, což je činí jednodušší na použití. Vyžadují však dostatečně silný nádech, aby se práškový lék správně uvolnil a dostal do plic.
Na trhu je mnoho typů: Turbuhaler, Diskus, Ellipta, Easyhaler, Breezhaler, Handihaler, Nexthaler, Spiromax a další.
Nebulizátory přeměňují kapalný roztok léku na jemnou mlhu, kterou pacient vdechuje přes náustek nebo masku. Používají se zejména při akutních stavech, u malých dětí, u starších pacientů nebo u pacientů, kteří nedokážou účinně používat MDI nebo DPI. Inhalace nebulizátorem trvá déle (5–10 minut), ale nevyžaduje žádný speciální nádechový manévr.
Aerosolový dávkovač (MDI) je nejrozšířenější inhalační systém, ale zároveň ten, u kterého se pacienti dopouštějí nejvíce chyb. Klíčové je správné načasování stisku a nádechu.
Inhalační nástavec (aerochamber, spacer) je komůrka, která se nasadí na aerosolový dávkovač (MDI). Výrazně zjednodušuje inhalační techniku a zvyšuje množství léku, které se dostane do plic.
Práškové inhalátory se aktivují nádechem — lék se uvolní až při Vašem vdechu. Není třeba koordinovat stisk a nádech. Klíčové je však dostatečně silný (ne však prudký) a hluboký nádech.
Nebulizátor přeměňuje kapalný roztok léku na jemnou mlhu (aerosol), kterou pacient vdechuje přes náustek nebo obličejovou masku. Inhalace trvá obvykle 5–10 minut.
Bez ohledu na typ inhalátoru platí několik univerzálních pravidel:
🌐 Podrobné informace na www.mujinhalator.cz
Na stránkách www.mujinhalator.cz najdete detailní popisy všech inhalačních systémů dostupných na českém trhu, včetně instruktážních videí ke každému typu inhalátoru. Celá problematika inhalační techniky je zde srozumitelně vysvětlena — doporučujeme všem pacientům s inhalační léčbou.
Nejste si jisti, zda inhalujete správně?
Přijďte k nám na kontrolu — správná technika je základ účinné léčby.